Growshopy a šíření toxikomanie



§ 287 Šíření toxikomanie, trestní zákoník
(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1
a) jako člen organizované skupiny,
b) vůči dítěti, nebo
c) tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči dítěti mladšímu patnácti let.



Návykové látky jsou definovány ustanovením § 130 trestního zákoníku a § 2 zákona o návykových látkách, resp. jeho příloh č. 1 – 7.



Pojem zneužívání návykových látek zákonem definován není, z hlediska adiktologického (věda o závislostech) se zneužíváním rozumí abúzus (nadměrné užívání) návykových látek, které může vyvolat syndrom závislosti (tzv. toxikomanii). Viz mezinárodní lasifikace nemocí a úvod k DG kódum nemocí F10-F19. Odborní zástupci adiktologické obce se účastnili tvorby §§ 283 – 287 trestního zákoníku.



Zneužívání je však jiné jednání, než prosté užívání návykových látek označované jako experimentování nebo rekreační užívání. Analogií nám může být i pro laika patrný rozdíl v užívání a zneužívání alkoholu. Užívání návykových látek proto nelze směšovat s pojmem zneužívání, stejně jako nelze klást rovnítko mezi užíváním návykových látek a závislostí. Zneužívání návykových látek a vznik závislosti je mnohafaktoriální proces, viz Kalina, K. a kolektiv, Drogy a drogové závislosti, Úřad vlády ČR, 2003.



Ustanovením skutku „šíření toxikomanie“ se zákonodárce zaměřil na trestní postih úmyslného jednání, jehož cílem je přispívat k nadměrnému užívání (zneužívání) návykových látek jako prevenci vzniku závislosti k ochraně veřejného zdraví. Pokud by zákonodárce zamýšlel trestněprávně řešit podporu v jakémkoliv užití návykové látky, použil by pojmu užívání, nikoliv zneužívání.



Orgány činné v trestním řízení musí před podáním obvinění dle zásady vyhledávací a zjištění skutkového stavu bez důvodných pochybností (§ 2, odst. 5 trestního řádu) prokázat skutky, které jsou obviněnému kladeny za vinu, občané svou nevinu prokazovat nemusí (čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Úkolem orgánů činných v trestním řízení, popř. soudu, pak musí být prokázání jednání směřující k podpoře zneužívání (nadměrnému užívání, abúsu) návykových látek. Ve smyslu ustanovení skutku „šíření toxikomanie“ takovým jednáním rozhodně není prodej či poskytování poradenství, literatury, semen, pěstitebních či kuřáckých pomůcek.



Pomineme – li nepominutelné, že totiž growshopy prodávají zcela legální a jinde dostupné zboží, které může být mj. určeno k pěstování a zpracování konopí na tzv. marihuanu, je zásadní námitkou zákonnosti postupu policie proti growshopům fakt, že odůvodnění policejního zásahu je v přímém rozporu se smyslem ustanovení trestného činu šíření toxikomanie. Jak již bylo uvedeno a je pro věc rozhodné, úmyslem zákonodárce bylo daným ustanovením trestního zákoníku chránit veřejné zdraví a minimalizovat vznik závislostí (tzv. toxikomanie).

Uveďme proto nejen zanedbatelný návykový potenciál konopí z hlediska vzniku závislosti (toxikomanie), a to včetně konopí užitého jako tzv. marihuana, která je na úrovni návykového potenciálu kávy (viz např. Miovský, M., Popov, P., Dvořáček, J., Konopné drogy z hlediska rizika závislosti, Revue české lékařské akademie, roč. 8, 2012), ale jde především o individuální a celospolečenský prospěch z užívání konopí včetně tzv. marihuany občany. 


Odborné poznatky dokazují, že prospěch z užívání konopí včetně tzv. marihuany jednoznačně mnohonásobně převyšuje rizika, která mohou vzniknout. Objem odborné literatury na toto téma je natolik obsáhlý, že odkažme jen na seci Odborná literatura na www.konopijelek.cz   


Řadou odborných prací je rovněž opakovaně vyvrácen široce sdílený mýtus o marihuaně jako vstupní droze k tvrdým drogám a celá řada dalších mýtů, z mnoha důkazů uveďme např. monografii Miovský, M. a kol., Konopí a konopné drogy, Grada, 2008.  


Pro laika, který se nechce pouštět do studia odborné literatury, uveďme jednoduchý a snadno pochopitelný příklad prospěšnosti užívání konopí včetně tzv. marihuany: Konopné drogy v průběhu roku opakovaně užívají stovky tisíc občanů ČR. Nejvíce pak lidé ve věkové skupině 20 – 29 let (53% populace), nejméně pak ve věkové skupině nad 60 let (3% populace), v populačním průměru pak jde o 26%. Avšak podle údajů z roku 2011 jen 1350 občanů vyhledá ambulantní poradenství či se ambulantně léčí z důvodů problému vzniklých při užívání nebo abúsu konopných drog, hospitalizováno bylo z důvodů spojených s konopnými drogami 185 občanů, viz Výroční zpráva o stavu ve věcech drog v ČR v roce 2011, Úřad vlády, 2012. 


Toto tvrdá epidemiologická data jednoznačně ukazují, že míra rizika ku míře prospěchu jsou neporovnatelná. Bohužel mýtus o škodlivosti konopí nebo spíše tzv. marihuany je díky dlouhodobé propagandě ve společnosti široce zakořeněn. Trestní postih však nemůže a nesmí být založen na předsudcích, neboť jen zákon stanoví, co je trestným činem, viz čl. 39 Listiny.


K tomu dodejme, že pokud growshopy prodávají semena s deklarovaným obsahem (CBD, THC), odbornou a osvětovou literaturu, zeminu a hnojiva v biokvalitě nebo vaporizery, a to i současně, lze na jejich jednání plně vztáhnout jednání, které zákonodárce vyloučil z trestného činu "šíření toxikomanie", a to z důvodu aktivního přínosu k minimalizaci rizik poškození občanů - spotřebitelů. Citujme z důvodové zprávy k trestnímu zákoníku (tisk 410/0, 25.2.2008) "Smyslem tohoto ustanovení není postihnout jednání, které je vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatele. To odpovídá Národní strategii protidrogové politiky, která stanoví jako jeden z dlouhodobých cílů snížení negativních sociálních a zdravotních dopadů a poškození způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské náklady."


Z tohoto důvodu by mělo být (nejen) u Ústavního soudu, popř. Evropského soudu pro lidská práva zpochybněno odkazování se policie na judikát Nejvyššího soudu 8 Tdo 1206/2012 pro jeho hrubý rozpor s čl. 39 Listiny (growshop a šíření toxikomanie, odkaz na judikát zde).

Pozn. Pokud byste měli ještě jinou právní argumentaci, děkuji předem o zaslání na dusan.dvorak@konopijelek.cz 




_________________________________________________________
Odpověď Národní protidrogové centrály PČR na dotaz České pirátské strany

 "Vážený pane,
posílám Vám odpovědi na Vaše otázky k zásahům policie v growshopech.

1. Co se změnilo od října 2012, že bylo nutné provést podobně silový a koordinovaný zásah až nyní? Shodou okolností právě v době, kdy získali první dvě komerční organizace licenci na dovoz předraženého léčebného konopí?

Rozhodnutí NS, týkající se šíření toxikomanie a Growshopů (8 Tdo 1206/2012-24) bylo publikováno 31. 10. 2012. Usnesení bylo potřeba prostudovat a vyjasnit si jeho praktický význam. O dopadu a smyslu rozhodnutí byla dále provedena školení, jak v oblasti justice, tak Policie ČR. Poměrně dlouhou dobu zabral samotný monitoring fenoménu growshopů – tedy jejich umístění, šetření k provozovatelům a kontaktním osobám. Vzhledem k provedeným zjištěním bylo evidentní, že postup při trestním řízení, zejména při zajišťování důkazů v terénu, si vyžádá nasazení značných sil a prostředků - samotná realizace byla opakovaně odložena, převážně z personálních důvodů PČR. Uvedený čas navíc umožnil i majitelům Growshopů na zpřesnění právní situace reagovat, což bohužel učinili jen někteří.

S licencí na dovoz léčebného konopí nemá realizace nic společného. Nelze spojovat vymáhání práva a novou legislativu, která souvisí se zpřístupněním léčebného konopí. Jsou to dvě odlišné věci. Realizace se týká trestného činu šíření toxikomanie prostřednictvím některých obchodů s potřebami pro pěstování a konzumaci konopí (dále Growshopy). V případě konopí zákon zakazuje pěstovat druhy a odrůdy rostliny konopí, které mohou obsahovat více než 0,3 % látek ze skupiny tetrahydrokanabinolů a podstata nové legislativy ani nenaznačuje, že by měla být trestně-právní úprava nedovoleného pěstování netechnického konopí a dalšího nakládání s ním legalizována.

2. Nepřipadá Vám přehnaný a případně neoprávněný zásah proti řádně registrovaným živnostníkům a podnikatelům mnohem závažnějším porušením práv a svobod občanů ČR, než potenciální možnost zneužití prodávané pěstební techniky?

Práva a svobody občanů jsou nedotknutelné s výjimkou zákonem precizně vymezených okolností. Realizace byla provedena v rámci české právní úpravy, trestní řízení jsou dozorována státními zástupci, zajištění důkazů v obchodech a jiných prostorách bylo provedeno na základě patřičných příkazů. Zneužíváním prodávaného zboží je páchána trestná činnost.

3. Souvisí tento zásah také se snahami z poslední doby prosadit v EU zákony omezující drobné pěstitelství obecně?

Nesouvisí, jedná se o dvě zcela odlišné věci.

4. Uvědomuje si vůbec policie možnou souvislost zájmů osob zainteresovaných na provedení pondělního zásahu s licencovaným dovozem konopí nebo snahami potlačovat obecně drobné pěstitelství? Uvědomuje si policie možné nebezpečí podobných tendencí pro svobodu a právo ve společnosti?

Jak již bylo zmíněno v odpovědi k první otázce. Nová legislativa, která souvisí se zpřístupněním léčebného konopí ani nenaznačuje, že by měla být trestně-právní úprava pěstování netechnického konopí a dalšího nakládání s ním legalizována. Nedovolené pěstování netechnického konopí s obsahem THC vyšším než 0,3 % bude i nadále protizákonné. Naznačovaná souvislost tedy neexistuje.

5. Skutečně policie ČR disponuje, byť jedinou studií nebo statistikou nebo jinými daty, dokazujícími přechod uživatelů konopí k tvrdým drogám ve větší míře, než například kuřáků tabáku nebo uživatelů alkoholu nebo zcela průměrného vzorku populace? Je tato studie k dispozici?

Dle nejnovější Výroční zprávy o stavu ve věcech drog v České republice představují již tradičně konopné látky nejrozšířenější nelegální návykovou látku a v české společnosti se zvyšuje přijatelnost jejich užívání. V roce 2011 se v ČR spotřebovalo odhadem 18,2 tun konopných drog. Dle Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD, která proběhla mezi 16-ti letými v roce 2011, uvedlo zkušenost s užitím nelegální drogy 43,4 procent dotázaných studentů, přičemž nejčastěji se jednalo právě o konopné látky. Negativní sociální a zdravotní dopady užívání konopných drog prokazuje řada studií. Konkrétně „indoor“ pěstování konopí se vyznačuje vysokým obsahem delta-9-tetrahydrokanabinolu a nízkým obsahem kanabidiolu (CBD), což představuje zvýšená zdravotní rizika zejména v podobě "toxických psychóz" a duševních poruch.

Úkolem policie však primárně není posuzovat škodlivost či dopady zakázaných látek. Dle české právní úpravy policii ani nepřísluší posuzovat nebezpečnost trestného činu, to přísluší státním zástupcům a soudům. Úkolem policie je reagovat na každé protiprávní jednání.

6. Neposloužil pondělní zásah k aktivizaci části veřejnosti předem určeným směrem, vytipování aktivistů případně k zakrytí jiné závažné činnosti na poli politiky nebo legislativy? Tedy jako vábnička na straně jedné a kouřová clona, pro "mocenské rejdy" určitých organizovaných skupin v České republice, na straně druhé?

Policie ČR je apolitická organizace a její úkoly jsou přesně vymezeny zákonem. Jakékoliv spekulace o možných spojeních se světem politiky zásadně odmítáme a nebudeme je ani komentovat.

7. Proč bych měl podávat trestní oznámení? Jsem přesvědčen, že jako občas ČR ,mám (mj. dle zákona 106 Sb.) právo na informaci, kdo tuto akci inicioval a případně z jakého skutečného důvodu. Jméno iniciátora postačí. Na skutečný důvod akce se potom mohu zeptat konkrétních osob.

Akci iniciovala a koordinovala NPC, z toho důvodu, že obchod technologiemi tohoto typu v ČR významně zvyšuje obecně vnímanou dostupnost netechnického konopí, poskytuje mu morální a materiální oporu, zvyšuje míru společenské akceptace vůči protiprávnímu jednání, přičemž (ve smyslu zákona) je pěstování a další nakládání s těmito typy konopí nelegální.

Pokud budete mít další dotazy, rádi je zodpovíme.

S přáním hezkého zbytku dne

S pozdravem
Barbora Kudláčková

tisková mluvčí
Národní protidrogová centrála SKPV
tel: 603 191 406"
___________________________________________________________

Pozn: Návykovost konopí jako tzv. marihuany
Miovský M. a kol., Konopí a konopné drogy, Grada, 2008, komparační výtah (Matěj Louda)
·       závislost v žádném ohledu nepatří mezi dominantní problémy spojené s užíváním konopných drog
·       abstinenční stavy jsou poměrně lehké
·       někteří autoři zpochybňují, že by běžné méně potentní konopí (tj. v našich podmínkách pěstované tzv. outdoor) mohlo vyvolat skutečně diagnostikovatelnou závislost
·       pojetí marihuany coby přechodové drogy na silnější drogy nebylo nikdy prokázáno. Vliv užití konopí na užívání jiných nelegálních drog je pouze výsledkem faktoru obecné náchylnosti k drogám. Kdyby marihuana vůbec neexistovala, uživatelů vysoce nebezpečných drog by v důsledku toho nijak neubylo. 

 Dále též studie závislost na konopí - zde


Důvodová zpráva k zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, Č. tisku: 410/0, Předkladatel: Vláda ČR, Rozesláno: 25. 2. 2008



Upozornění: Čísla paragrafů z důvodové zprávy neodpovídají číslům paragrafů schváleného zákona.



Důvodová zpráva k § 285:



          U šíření toxikomanie (§ 285) byly doplněny pouze okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby, spáchá-li pachatel tento trestný čin jako člen organizované skupiny a dopustí-li se tohoto trestného činu vůči osobě mladší patnácti let tak, aby tyto zvlášť ohrožené osoby byly proti takovému jednání zvýšeně chráněny.



          Vymezení šíření toxikomanie navazuje na definici návykové látky v § 128, podle níž se za návykovou látku považuje i alkohol; naproti tomu se za návykové látky nepovažují jiné společensky akceptovatelné látky, např. tabák, káva, čaj, čokoláda apod., na které také může u člověka vzniknout návyk, ale na rozdíl od ostatních návykových látek nepříznivě neovlivňují psychiku člověka nebo jeho ovládací nebo rozpoznávací schopnosti nebo sociální chování.



          Smyslem tohoto ustanovení není postihnout jednání, které je vykonáváno se záměrem zmírnit negativní psychické, zdravotní a sociální dopady zneužívání návykových látek na jejich uživatele. To odpovídá Národní strategii protidrogové politiky, která stanoví jako jeden z dlouhodobých cílů snížení negativních sociálních a zdravotních dopadů a poškození způsobovaných užíváním drog snížit s tím spojené společenské náklady. To souvisí i s terciální prevencí v oblasti sociální práce s uživateli drog, kde mezi moderní techniky práce s uživateli patří např. výměna injekčních stříkaček a jehel nebo toxikologické testování některých drog (např. extáze). Terciální prevence není totiž orientována na omezování poptávky po drogách, nýbrž na minimalizaci škod a úmrtí způsobených drogami. 
Trestný čin "šíření toxikomanie" dle starého trestního zákona:

Trestní zákon s komentářem, 6. vydání, Doc. JUDr. Pavel Šámal, Ph.D., JUDr. František Púry, JUDr. Stanislav Rizman

§ 188a - Šíření toxikomanie

(1) Kdo svádí jiného ke zneužívání jiné návykové látky než alkoholu nebo ho v tom podporuje anebo kdo zneužívání takové látky jinak podněcuje nebo šíří, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.
(2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán,
a)
spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 vůči osobě mladší než osmnáct let, nebo

b)
spáchá-li takový čin tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem.
Související ustanovení: § 39 a násl. – odnětí svobody, § 49 a § 50 – zákaz činnosti, § 53 a § 54 – peněžitý trest
Související předpisy: zákon č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi; zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů; nařízení vlády č. 114/1999 Sb., kterým se pro účely trestního zákona stanoví, co se považuje za jedy, nakažlivé choroby a škůdce; zákon č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku a o změně některých dalších zákonů (tiskový zákon); zákon č. 37/1995 Sb., o neperiodických publikacích; zákon č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů; zákon č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu; zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi
K odst. 1: 1. Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně společnosti a lidí proti možnému ohrožení, které vyplývá ze zneužívání návykových látek jiných než alkoholu (ohledně alkoholu – srov. trestný čin podávání alkoholických nápojů mládeži podle § 218).
2. K pojmu jiné návykové látky než alkoholu srov. vysvětlivky č. 1, 2, 4 až 6 k § 89 odst. 13 a č. 8 písm. b) k § 187 odst. 1.
3. Při svádění a podporování jde v podstatě o jednání podobné návodu a pomoci ve smyslu § 10 odst. 1 písm. b), c), i když vzhledem k tomu, že osoba, která sama požívá návykové látky, se nedopouští trestného činu, nemůže jít o formu účastenství ve smyslu citovaného ustanovení, ale jedná se o přímé pachatelství trestného činu podle § 188a, zcela nezávislé na příp. pachatelství jiné osoby.
4. Formy svádění zákon blíže nevymezuje, a proto mohou být jakékoli (např. může jít o přemlouvání ke zneužívání návykových látek, poučení, příp. předvedení způsobu zneužívání určité návykové látky či o jinou formu vyvolání rozhodnutí o zneužívání takové látky). Povahu svádění by mohlo mít i schvalování zneužívání návykové látky, pokud by jím bylo sledováno vzbuzení rozhodnutí o zneužívání takové látky v jiné konkrétní osobě. Svádění totiž na rozdíl od podněcování nebo šíření musí směřovat k individuálně určené osobě.
Je možné i nepřímé svádění, při kterém pachatel svádí prostřednictvím „živého nástroje“. Blíže k tomu srov. vysvětlivky č. 9 k § 10 odst. 1 a č. 2 k § 9 odst. 1.
5. Formy podporování také nejsou v zákoně blíže vymezeny. Podporování může být provedeno jak vůči osobě začínající se zneužíváním, tak i vůči osobě, která již návykové látky jiné než alkohol zneužívá, ve formě fyzické i psychické (intelektuální). Fyzickým podporováním bude např. opatření takové návykové látky, opatření injekčních stříkaček, přivedení takové osoby do komunity, v níž je běžné zneužívání návykových látek, opatření bytu či jiné místnosti pro narkomana, kde může takovou návykovou látku nerušeně zneužívat, pokud je vedeno úmyslem podporovat v něm její zneužívání, apod. Podporování formou psychické pomoci je pak možno spatřovat v radě, utvrzování v předsevzetí zneužívat návykové látky jiné než alkohol apod.
Za podporu nelze považovat preventivní akce různých státních i nestátních organizací, při kterých je rozdáván zdravotnický materiál včetně injekčních stříkaček pro nitrožilní aplikaci, vysvětlovány zásady prevence u toxikomanů, poskytovány rady a poučení z hlediska hygieny a zdravotních zásad apod.
6. Podněcováním ke zneužívání takové látky je třeba rozumět projev, kterým pachatel zamýšlí vzbudit u jiných osob rozhodnutí nebo náladu vedoucí ke zneužívání návykových látek jiných než alkohol. Nezáleží na formě projevu (ústní či písemná aj.). Podněcování se může stát přímo, nepřímo i skrytě (např. výsměšné poznámky nebo ironizování na adresu osoby, která nezneužívá takové návykové látky, apod.). Na rozdíl od svádění zde není projev pachatele zaměřen na konkrétní osobu nebo osoby, i když i zde jeho snaha míří k vyvolání zneužívání návykových látek u těch, jímž je jeho projev určen.
7. Šíření zneužívání návykové látky jiné než alkohol je jakékoli další jednání směřující k rozšíření zneužívání návykových látek jiných než alkohol (může např. jít o vyzývání osob, které látky již zneužívají, aby své postoje a návyky – tzv. drogovou kulturu – dále šířily mezi své vrstevníky apod.). Může být provedeno i formou schvalování spáchání trestných činů, nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 a § 188. Podobně jako podněcování směřuje vůči blíže nekonkretizovaným osobám.
8. Podněcování nebo šíření se může stát jak ústním projevem, tak i prostřednictvím tisku nebo jiného sdělovacího prostředku.
9. Jde o úmyslný ohrožovací trestný čin, který je dokonán již sváděním, podporováním, podněcováním nebo šířením. Nevyžaduje se však, aby osoba či osoby, kterým je projev či jiné jednání pachatele určeno, jím byly skutečně ovlivněny.
K odst. 2: 1. Osobou mladší než osmnáct let je taková osoba jen do dne předcházejícího jejím osmnáctým narozeninám, neboť na své osmnácté narozeniny již není „osobou mladší než osmnáct let“. Blíže k tomu srov. vysvětlivku č. 3 k § 89 odst. 15. Může jít i o osobu zletilou, jestliže před dovršením osmnácti let nabyla zletilosti uzavřením manželství (§ 8 odst. 2 ObčZ).
Pokud jde o zavinění ve vztahu k této okolnosti, srov. vysvětlivku č. 2 k § 187 odst. 2.
2. Novelou provedenou zákonem č. 134/2002 Sb. byl stávající odstavec 2 v § 188a doplněn o písmeno b) [písm. a) představuje původní odst. 2], čímž byl proveden závazek vyplývající z čl. 9 Společného postupu odsouhlaseného Radou na základě článku K3 Smlouvy o Evropské unii týkající se přibližování zákonů a praktik členských států Evropské unie v boji proti narkomanii a týkající se prevence a boje proti nezákonnému obchodování s drogami, který vyžaduje, aby při postihu podněcování nebo vybízení k nezákonnému užívání nebo výroby narkotik členské státy věnovaly zvláštní pozornost používání údajů zpracovaných na počítači, a zejména na Internetu. Vedle šíření toxikomanie prostřednictvím veřejně přístupné počítačové sítě, jakou je Internet, se demonstrativním výčtem doplňují další obdobně účinné formy (obdobně jako je tomu např. u § 206 odst. 2).
3. Tiskem se rozumí každé vyhotovení textu, znaku nebo obrazu rozmnoženého mechanickou nebo chemickou cestou, např. za pomoci tiskařského lisu, cyklostylu, xeroxu, fotokopírky, telefaxu, fotoaparátu, rotaprintu apod. Tiskem se vytváří tiskovina [srov. § 89 odst. 4 písm. a)]. Podstatnou náležitostí tiskoviny je její vyhotovení tiskařským strojem nebo jiným zpravidla obdobným nebo navazujícím způsobem, proto tiskovinou není přepis na psacím stroji.
Tiskem se zde mají na mysli nejen noviny, časopisy, magazíny, bulletiny a jiná periodika, ale i všechny další neperiodické publikace – knihy, sborníky apod. Zákon zde má na mysli obsah tiskoviny, jímž je třeba rozumět, jak vlastní obsah textu, znaku či obrazu, tak i jejich uspořádání a příp. i výtvarné zpracování.
4. Filmem se zde rozumí určitý děj, ale i text či obraz, zachycený na filmový pás, který je určen k veřejnému promítání. Jsou to tedy zpravodajské, krátkometrážní i dlouhometrážní a další filmy určené k veřejné produkci. Naproti tomu sem nepatří televizní filmy a inscenace, které se zařazují pod pojem televize.
5. Rozhlasem se zde míní veřejné šíření řeči a hudby z jednoho místa na dálku k posluchačům pomocí elektrických signálů rádiovou cestou nebo vedením, přičemž jde o vysílání na všech vlnových frekvencích, ale i rozhlas po drátě, a to bez ohledu na to, kdo ho provozuje. Nepatří sem však místní rozhlas a závodní rozhlas, které mohou být zařazeny pod jiný obdobně účinný způsob.
Televize je sdělovací prostředek pro přenos pohyblivých obrazů elektrickou cestou na vzdálenost k divákům, přičemž její princip je založen na rychlém rozkladu televizního obrazu na elementární body, postupném přenosu informace o jejich světlosti a barvě a znovusestavení obrazu v televizním přijímači.
Rozhlas a televize jako nejdůležitější masové sdělovací prostředky moderní doby mají zcela mimořádné postavení, a proto uveřejnění obrazu, projevu či textu jejich prostřednictvím, podobně jako u novin, jestliže jde o trestný čin, zvyšuje stupeň nebezpečnosti činu pro společnost.
6. Veřejně přístupnou počítačovou sítí se rozumí funkční propojení počítačů do sítí s cílem vytvořit informační systém pracující s tzv. dálkovým přístupem, jakým je především internet a jiné podobné informační systémy (např. francouzský Minitel apod.). Z technického hlediska je veřejně přístupná počítačová síť soustavou serverů, datových komunikací a k nim připojených počítačů. Z organizačního hlediska jde o provozovatele jednotlivých sítí a podsítí, zprostředkovatele připojení i uživatele a další subjekty.
Internet jako světová informační počítačová síť vznikl propojováním původně privátních, specializovaných a autonomních datových sítí (vojenské, školní, energetické apod.) a později již veřejných takových sítí (přístupných většinou za úplatu každému zájemci) s postupnou změnou jejich charakteru (přechod na jednotný protokol řízení přenosu Transmission Control Protocol/Internet Protocol, budování na principu dobrovolných dohod atd.), včetně užívání zdarma. Rozhodujícím okamžikem byl vznik služby WWW (World Wide Web) v letech 1992 až 1993, která byla vytvořena v prostředí Internetu na bázi počítačových serverů (části internetu) ukazujících jeden k druhému s využitím tzv. hypertextových odkazů, podpory multimédií a integrování různých služeb. WWW stránka nebo-li webová stránka je elektronický dokument, který se nachází na určitém serveru, jeho obsah je propojen (indexován) pomocí hypertextových odkazů na jiná místa tohoto dokumentu, nebo v jiných dokumentech na tomto serveru nebo na zcela jiných serverech nacházejících se v síti internetu. 1 Právě pomocí WWW stránek může nejčastěji docházet k šíření toxikomanie.
Takovou počítačovou sítí není např. uzavřená počítačová síť některé právnické osoby, státního orgánu nebo jiné organizace, neboť nesplňuje podmínku veřejné přístupnosti.
7. Jiným obdobně účinným způsobem, jako je tisk, film, rozhlas, televize nebo veřejně přístupná počítačová síť, je např. nahrávka na gramofonové desce, magnetofonovém pásku, magnetofonové kazetě, videokazetě, záznam na počítačové disketě, jestliže jsou zpřístupněny většímu počtu posluchačů nebo diváků, tedy veřejnosti ve formě blíže neurčeného počtu lidí, přičemž nezávisí na tom, zda přístup veřejnosti je zcela volný, nebo je omezen např. zaplacením určitých poplatků, tzv. klubovou příslušností apod. Dále sem lze zařadit i místní rozhlas, vysílací stanici apod.
8. Z hlediska zavinění se u šíření toxikomanie tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí nebo jiným obdobně účinným způsobem z povahy věci vyžaduje alespoň eventuální úmysl [srov. § 4].
Vztah k jiným ustanovením: 1. O alkoholických nápojích platí jiná ustanovení, a proto jsou alkoholické nápoje z návykových látek, kam jinak patří (§ 89 odst. 10), z tohoto ustanovení vyňaty – srov. trestný čin podávání alkoholických nápojů mládeži podle § 218 a trestný čin ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 odst. 1. Dále srov. trestný čin podávání anabolických látek mládeži podle § 218a.
2. Jednočinný souběh trestných činů šíření toxikomanie podle § 188a TrZ a nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 TrZ je vyloučen, neboť trestný čin šíření toxikomanie podle § 188a TrZ je v poměru subsidiarity k trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 TrZ. Z tohoto důvodu se skutek, který by vykazoval znaky obou uvedených trestných činů, posoudí jen jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 TrZ (srov. TR NS 4/2004-T 681.).
3. Jednočinný souběh tohoto trestného činu podle § 188a odst. 1, 2 s trestným činem ohrožování mravní výchovy mládeže podle § 217 není vyloučen.

1
Blíže srov. Smejkal, V. a kol. Právo informačních systémů. Praha : C. H. Beck, 2001, s. 401 a násl.
Z judikatury:
R 11/1984 Viz judikatura k § 217.
R 17/1999 K naplnění zákonných znaků trestného činu šíření toxikomanie podle § 188a odst. 1 TrZ není nutné, aby osoby, jimž je jednání pachatele popsané v této skutkové podstatě určeno, jím byly skutečně ovlivněny.
TR NS 4/2004-T 681. Trestný čin šíření toxikomanie podle § 188a TrZ je v poměru subsidiarity k trestnému činu nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 TrZ. Jejich jednočinný souběh je vyloučen. Proto se skutek, který by vykazoval znaky obou uvedených trestných činů, posoudí jen jako trestný čin nedovolené výroby a držení omamných a psychotropních látek a jedů podle § 187 TrZ.
B 3/1981 Viz judikatura k § 217.